Význam termínu psychohygiena

Psychohygiena (jinak řečeno mentální nebo duševní hygiena) je vědní obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví. Psychohygiena se vyprofilovala jako disciplína psychologie na počátku 20. století.

Tak zní základní definice, kterou můžeme dohledat v jakékoli učebnici psychologie. Co znamená psychohygiena v praxi?

Pojem hygiena znají už malé předškolní děti, protože jsou svými rodiči nabádání k tělesné hygieně – očistě a péči o své tělo. Ta se automaticky stává nedílnou součástí života každého člověka a kromě pozitivních společenských dopadů slouží hlavně jako prevence před nemocemi. Jak  však víme, součástí lidské bytosti není jen tělo, ale také duše. Stejně jako si můžeme špatnými návyky, stravováním nebo nehodou poničit své fyzické zdraví, k úhoně může snadno přijít i naše psychické zdraví. Dobrá psychická kondice nám umožňuje se orientovat v dnešním světě,  díky ní můžeme vytvářet a udržovat mezilidské vztahy, ale také zdravý vztah sami k sobě. V neposlední řadě nám úroveň psychického zdraví umožňuje bezproblémové sociální zařazení do společnosti, což je velmi důležitý aspekt v období dětství a dospívání. Dostáváme se tak k důležitému poznatku: psychohygiena by měla být preventivním procesem, kterým se snažíme na každodenní bázi zabránit negativnímu působení stresu na náš organismus a sociální vztahy.

Každý den našeho života s sebou přináší podněty, s nimiž si musíme umět poradit – některé z nich pominout a nezabývat se jimi, jiné umět zpracovat ve smysluplnou informaci a tu následně využít. Opakovaně se musíme umět rychle rozhodnout a často se dostáváme do situací, jež nás frustrují a do našeho života vnášejí pocit tísně, stres a úzkost. Pro každého z nás může být stresovým faktorem něco jiného. Může jít o námahu, zodpovědnost, příliš hlučné prostředí nebo neočekávanou událost či časový tlak na splnění úkolu. Do stresu nás může uvrhnout téměř cokoli od banálních maličkostí až po závažné osobní problémy.

Stres a psychická zátěž v každodenním životě – jak na to?

Každý z nás určitě zná tělesné příznaky stresu, které zažíváme při plnění důležitého úkolu, při veřejné prezentaci nebo právě probíhající konfliktní situaci. Jde nejčastěji o zrychlené dýchání, bušení srdce, pocení, mravenčení v prstech nebo tlak v hlavě či bolest břicha.

Těmto tělesným příznakům se můžeme celkem účinně bránit a to pomocí jednoduchých technik.

Relaxační techniky jsou postupy, které umožňují vědomou cestou ovlivňovat stav „duše“, odstraňovat napětí fyzické i duševní (napětí fyzické i duševní spolu souvisí a navzájem se ovlivňuje), vytvářet stav relativního klidu, zlepšovat duševní kondici a odolnost proti zátěži, proti neurotizaci a pomáhají zvyšovat efektivitu všech psychických funkcí – koncentraci pozornosti, zlepšování paměti, představivosti, fantazie, myšlení i emoční prožívání.

[1, s. 371]

Nejjednodušší je odvedení pozornosti – zaměření se na jinou činnost, což může být rozhovor  s blízkou osobou, pro jiného četba, poslech hudby nebo věnování se domácímu mazlíčkovi. Pomáhá hluboké břišní nadechování a vydechování, při kterém se zvedá spíše břicho než hrudník a odbourávání příznaků stresu napomáhají zejména zadržení dechu a následný velmi pomalý výdech. Pravděpodobně nepřekvapím tvrzením, že jednou z neúspěšnějších obran proti stresu je obyčejný smích, který uvolňuje svaly a do mozku pomáhá uvolňovat endorfiny, které potlačí nepříjemné pocity způsobné stresovou zátěží.

Okamžitá alespoň částečná obrana proti neočekávanému stresu a napětí je tedy každému dosažitelná. Jde však jen o zlomek možností, kterými můžeme denně ovlivňovat a chránit své psychické zdraví.

Účinná psychohygiena člověka se týká několika důležitých oblastí každodenního života. Nesmírně podstatným prvkem je dostatek spánku. Potřeba spánku je sice velmi individuální, platí však, že jeho nedostatek působí destruktivně na lidský organismus a to bez výjimky. Z hlediska duševního zdraví je rozhodující také skladba stravy. Například přemíra kořeněných a slaných jídel ubírá schopnost se koncentrovat a příliš tučné potraviny lidskému tělu ubírají energii. Naopak pozitivní vliv na pocit pohody a dobré nálady má čokoláda, která obsahuje látky podobné endorfinům. Ve světě vitaminů dokonce najdeme z pohledu zvládání stresu šampiona a tím je vitamin B1, který je často nazýván jako „antistresor“. Nedílnou součástí péče o psychickou pohodu by měl být také pravidelný odpočinek a relaxace, pohyb, tělesná práce nebo cvičení a v neposlední řadě také správné hospodaření s časem. Naposledy jmenovaný faktor je často úzce spjat s našim profesním životem a proto stojí za to mu věnovat více prostoru i v této úvaze.

Psychohygiena v pracovním životě

Velmi častou příčinou stresu v práci je nedostatek času a přetěžování. Je nutné rychle dokončit důležitý pracovní úkol a my už předem víme, že to nedokážeme vzhledem k časovému presu příliš kvalitně. Řítí se na nás termíny a úkoly a hrozí, že na ně už nebudeme mít dostatek energie a schopnost se na ně vůbec soustředit. Jde přitom pouze o naše vnímání času a naše zacházení s ním. Časté problémy s časem spíše ukazují náš postoj k problému či úkolu, který musíme řešit. Jinými slovy řešenému problému jsem nepřidělili takovou prioritu, kterou si objektivně zasluhoval, a proto teď řešíme problém „s časem“. Je jasné, že do této situace se často přivodíme naprosto nevědomě.  A proto, před každým novým příchozím problémem či úkolem je potřeba si odpovědět na otázky: Je tento úkol natolik důležitý, že ho musím splnit ihned, nebo jej můžu zařadit mezi jiné úkoly na pozdější dobu? Bude má práce efektivnější, když tento úkol splním ihned nebo když ho odsunu na později, protože mám aktuálně rozpracovaný velmi důležitý a klíčový problém?

Závěrem uvádím tři zlatá pravidla psychohygieny podle PhDr. Drahomíra Ooudové:

Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá.

Ať už jde o pracovní úspěchy či úspěchy v osobním životě, je důležité si umět přiznat, že dosažení těchto cílu je naší zásluhou a nebát se to také vyslovit nahlas.

Každý úspěch se násobí deseti, neúspěch se dělí deseti.

Odpočívám alespoň o 5 minut dříve, než je úplně pozdě.

V souvislosti s tímto zlatým pravidlem mě velmi zaujal pojem funkční sobectví – znamená snahu uchovat se zdravý jak po tělesné tak duševní stránce a to nejen pro sebe sama, ale také pro své blízké a nezpůsobit jim stres svým zhroucením či nemocí.  [2, s. 30]

Použité bibliografické zdroje

[1] MIKULÁŠTÍK, Milan. Manažerská psychologie, Praha: Grada, 2007. 384 s.

ISBN: 978-80-247-1349-6

[2] OOUDOVÁ, Drahomíra. Psychohygiena, mentální hygiena: [online] 2008,

[cit. 2008-12-29]. Dostupné z  < http://etext.czu.cz/img/skripta/64/pef_233-1.pdf >